© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Politici z pražského magistrátu plánují společný podnik města a skupiny Penta pro připravovanou stavbu metra D. Majoritu ve společném podniku nebude mít město ale soukromá společnost. Hlavním předloženým důvodem projektu je zdlouhavý proces výkupu pozemků připravované trasy metra. Ve Sněmovně přitom leží novela zákona, která umožní jednodušší proces vyvlastnění důležitých staveb. Pokud novela projde, hlavní důvod pro společný projekt k metru padá.
Pražský dopravní podnik a Penta Investments připravují kvůli výkupům pozemků pro trasu metra D založit společný podnik. Penta v něm získá 51 procent. Důvodem má být to, že společná firma s majoritou soukromé společnosti bude moci platit za pozemky nutné pro stavbu tržní ceny.
Podnik potřebuje podle webu České noviny ke stavbě trasy 655 pozemků, které mají 162 vlastníků. A zatím se domluvil pouze se 14 z nich. Nesnadné vykupování pozemků a následné soudní spory by tedy mohly stavbu údajně prodloužit až o 15 let.
Díky vstupu majoritního soukromého investora by výkup a získání stavebních povolení mohly podle pražských politiků trvat do čtyř let a za další tři až čtyři roky by na trase Pankrác – Písnice mohly vyjet první vlaky.
Praha prostřednictvím DPP do stavby již vložila 805 milionů korun. Stavba prvního úseku vyjde předběžně na 39,7 miliardy. Do společného podniku by za svých 49 procent vložil DPP 318,5 milionu korun. Penta pak 331,5 milionu. Celkový rozpočet společného podniku je 6,5 miliardy, což je 15 procent celkových nákladů na výstavbu metra. Zbylé peníze by podnik získal od bank.
Jak jsme již popsali v květnu, připravovaná smlouva podle řady kritiků obsahuje mnoho rizik. Podle právničky Hany Marvanové je ve smlouvách celá řada ustanovení, která jsou pro Prahu nevýhodná. Ve smlouvách nejsou žádné garance, jak bude moci město ovlivnit jednání dceřiných společností, v jejichž vlastnictví budou vzniklé developerské projekty. Pozemky pro developerský rozvoj budou prodávány zájemcům, přičemž investor Penta bude moci zásadně ovlivnit komu, a zároveň bude mít předkupní právo na tyto pozemky. Předpokládá se výstavba parkovacích domů, přičemž ty nebudou hrazeny developery, ale městem nebo městskými částmi. Od uzavřených smluv nebude možné až na výjimečné situace odstoupit, takže takto uzavřený obchod bude zavazovat několik dalších zastupitelstev vzešlých z budoucích komunálních voleb.
Ať už jsou výhody pro soukromého investora jakékoliv, vyvážit by je mělo především výše zmíněné možné vykupování pozemků a staveb za tržní ceny a tím zkrácení lhůty pro výstavbu metra.
Ve stejné době však poslanci řeší novelizaci zákona, který by umožnil DPP efektivně získat pozemky bez potřeby soukromého investora. Novela zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, která by měla být schvalována ve třetím čtení na příštím zasedání sněmovny, přináší možnost užití nového institutu. Na zákonem stanovený seznam staveb, včetně výstavby metra, by se vztahovalo tzv. „mezitímní rozhodnutí”. U všech staveb, na něž se celý zákon vztahuje, by pak úřady mohly mít dvouměsíční lhůtu pro vydávání závazných stanovisek v povolovacím řízení.
Stavba by tak mohla začít a pokračovat nezávisle na sporu o výši náhrady za pozemek. Vyvlastnitel by po splnění podmínek požádal o toto rozhodnutí, úřad by v prvním kroku dovolil zahájit stavební práce a v druhém kroku by se řešil případný spor o výši náhrady.
Pokud poslanci a následně senátoři zákon schválí, je zjevné, že plánovaný společný podnik, nad kterým město nemá majoritu a tím kontrolu, pozbyde hlavní důvod, kterým ho politici obhajují. Městu zbydou pouze závazky vůči developerovi, který bude z projektu bez transparentního výběrového řízení profitovat. Pokud by totiž město resp. DPP mohl sám využít mezitímního rozhodnutí, mohl a měl by na jednotlivé developerské vypisovat transparentní výběrové řízení jako sektorový zadavatel podle zákona o zadávání veřejných zakázek.