Novinář, spisovatel. Býval zástupcem šéfredaktora v Týdnu, Lidových novinách a v Echo24.cz . Nyní pracuje v Seznam Zprávy. Co-founder Nakladatelství Zeď.
Rozhovor o médiích, dezinformacích a o tom, jaké by to bylo vypnout projev Babiše či Zemana
Minimálně dvacet let má pocit, že ví, co „jeho“ město potřebuje. Co všechno je zapotřebí udělat, aby Praha nemusela závistivě pošilhávat po západních metropolích. Pár roků se o to snažil jako politik a primátor, celoživotně jako architekt. Jan Kasl. lavní město jako by posledních 30 let probdělo v podivném polospánku či prospalo v podivném polobdění. Jako by se Praha ani nechtěla posouvat kupředu. Katastrofální dopravní situace, chaotický rozvoj, centrum města připomínající kýčovitý skanzen… A dalo by se pokračovat. „Největší problém je nekoncepčnost a nicnedělání,“ tvrdí někdejší primátor a architekt Jan Kasl, který byl v dubnu zvolen předsedou České komory architektů….
Kdyby zůstal ve škatulce egyptolog, byl by nejspíš obecně velebeným českým mozkem. Jenže postupně začal zjišťovat, že v dávné civilizaci pod pyramidami a pískem leží víc paralel s naší společností, než by nás kdy napadlo. V tu chvíli se pro část intelektuálů stal hlasatelem apokalypsy. „Vyčítají mi, že se na základě studia kolapsů snažím tvrdit, že vše skončí. Málokdo pak chápe, že kolaps je ‘pouze’ ztráta komplexicity, lidé zůstávají, akorát benzín může stát čtyřikrát víc a jogurtů není 500 druhů, ale třeba 30,” říká šéf Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta, který se kromě výzkumu v poušti věnuje léta kolapsům a…
Můžete je číst jako průvodce, jako atlas, který si vezmete do ruky a prochodíte s ním Prahu stránku po stránce, dům od domu. Nebo jako poutavé příběhy z časů dávno minulých, životy a osudy obyvatel Starého Města. Anebo jinak. Jako obrazy doby, která je pryč, a přesto v nás nějakým způsobem dodnes zanechává stopy, v nichž našlapujeme a klopýtáme. Takové jsou Pražské příběhy, originální a populární knižní řada o zmizelé Praze, za níž stojí spisovatel, novinář a dnes už i vydavatel Dan Hrubý. „Každý dům a každá klenba byly na Malé Straně nebo Hradčanech tisíckrát popsány, ale co se v…
Zná Čechy jako málokdo. Napsal o nich dvě knihy a pozoruje je zblízka už léta. Na rozdíl od nás má ale možnost nadhledu a především odstupu. Polský spisovatel, novinář a historik Mariusz Surosz se kvůli psaní rozhodl v Česku načas usadit. Původně to mělo být na půl roku, možná na rok. Dnes už tu žije sedm let. Odemykáme rozhovor ze zimního speciálu Neovlivní.cz Přestože sám na zájem Poláků o Čechy sází, považuje jej do jisté míry za mýtus. „Poláci nemilují Čechy, Poláci mají rádi svou představu o Češích. Ta vznikla podle knih Bohumila Hrabala, Oty Pavla a filmů. Ale to…
Během léta se tradičně téměř milion Čechů vypravilo k moři na Jadran. V tomhle jako bychom se neměnili. Vždyť před třiceti lety by lidé stejně tak vyrazili do Jugošky. Nebo to tak masová záležitost nebyla a je to jen mýtus? Jak se vlastně proměnilo trávení dovolené během desítek let? A jak do něj promlouvá touha vracet se do svého mládí, ohlížet se s povzdechem a s růžovými brýlemi na doby (ne)dávno minulé? Zkrátka nostalgie a s ní stále populární retro vlna. Michal Petrov, autor televizního cyklu Retro a knižní trilogie Retro ČS, z nichž ta poslední se věnuje právě dovoleným, o tom náhodou něco ví. akže,…