Paragraf 7b: Průlom policie do soukromí lidí i chodu firem?

Mimo zájem širší veřejnosti začal od ledna letošního roku platit nenápadný paragraf, který významně posiluje pravomoci policie. A podle některých právníků se prolamuje lidem a firmám do soukromí. V krajním případě to vše bez souhlasu soudu či státního zástupce. Rizika paragrafu číslo 7 trestního řádu vyplouvají na povrch až poté, co byl schválen.

Na nebezpečí paragrafu naposledy upozornil právní Petr Toman v odborném časopise Advokátní komory. Označil jej za podstrčený, což v jeho pojetí znamená, že byl anonymně navržen a skrytě bez širší odborné diskuse prošel legislativním procesem. Nový paragraf pocházel podle sněmovních záznamů z dílny současné vlády Andreje Babiše.

“Jeho přijetím došlo k zásadnímu průlomu do našich práv, aniž byla vedena odborná diskuse nad potřebností takto závažného zásahu do našich občanských práv, nad pravidly, podle nichž má být postupováno, aniž byla pojmenována a odstraněna rizika zneužití, a aniž byly prodiskutovány vzájemné vazby na další, podobná ustanovení, která již trestní řád obsahuje,” míní advokát Toman.

Mohlo by vás zajímat

» Registrů přibývá. Stát přenáší riziko na občany, postihy úředníků neřeší
» Sobotkův tým oklešťuje svobodu. Výčet, jak posílila státní moc
» Jak posiluje státní moc za nové Babišovy vlády
» Systém pro EET dodá IBM. Bez soutěže. Babišovi pomohla Šlechtová
» Po 4 měsících vydoloval ze státu dokumenty k EET. Ještě jsem neskončil, říká
» Bitva o “nejkrásnější” zákon začala. Vymohou si velké firmy výjimku?

Podstata paragrafu je jednoduchá: policii umožňuje, aby lidem a firmám situace nařídila shromažďovat veškerá data o své komunikaci až po tři měsíce. Tedy nejen maily, ale i komunikaci přes WhatsApp, Messenger, Viber, Telegram či Twitter.  A to vše v případě “neodkladné situace” bez souhlasu soudce a státního zástupce. Zákon navíc nijak nevymezuje trestné činy, kvůli nimž by měla mít policie takové právo, platí plošně. Původně přitom byl přijat kvůli kyberzločinům a boji s terorismem.

“Nejde však jen o tříměsíční zaznamenávání obsahu komunikace. Zde by se dalo namítnout, že sice dochází k zaznamenávání komunikace bez souhlasu soudu, ale jen po přechodnou dobu a k jejímu následnému vydání orgánům činným v trestním řízení je souhlasu soudu již třeba,” upozorňuje Toman. “Podle § 7b odst. 2 však může policejní orgán za stejných podmínek nařídit vypnutí i libovolné webové stránky, e-mailové schránky či jakoukoliv jinou aplikaci, jíž je běžně komunikováno. V případě hrozby terorismu je to akceptovatelné, takové omezení však v toto ustanovení neobsahuje. Může tak udělat v zásadě při vyšetřování jakéhokoliv trestného činu. Následky nesprávnosti takového úředního postupu policie či státního zastupitelství mohou být nedozírné. Stačí si jen představit zablokování e-shopu některého z velkých internetových prodejců, popř. zablokování e-mailové pošty v době dokončování většího obchodu či blížící se koncentrační či odvolací lhůty v soudním řízení. Škody by mohly být v takových případech nedozírné.”

Na stejnou hrozbu už před pár měsíci reagovali Piráti, na které se obrátili lidé z hostingové společnosti Wedos. Ta letos musela vypnout první web právě na základě tohoto paragrafu. Den poté, co firma žádosti policie vyhověla, přišli podle ní policisté znovu. A tentokrát už žádali vydání dat, jenže k tomu už žádné oprávnění, natož povolení soudu neměli. Wedos popsal případ zde.

Piráti následně interpelovali ve Sněmovně ještě ministra spravedlnosti Jiřího Kněžínka, který je ale ujistil, že právní norma žádná rizika nepředstavuje. Takové je i stanovisko vlády.

Piráti proto následně začali pracovat na zmapování konkrétních případů a řeší i případ firmy Wedos. “Na základě výše uvedeného posoudíme, zda jsou podnikány dostatečné kroky ze strany gesčních ministerstev a policie, aby bylo zabráněno excesům, a to ve spojení s monitoringem žádostí o spolupráci resp. příkazů směřovaných vůči webhostingovým providerům,” uvedl pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík. “Pokud zjistíme, že kroky nejsou činěny vůbec či nedostatečně, sami připravíme legislativní úpravy § 7b (např. povinnost alespoň zpětného souhlasu státního zástupce, omezení okruhu trestných činů, pro který lze tento nástroj využívat, podobně jako u odposlechů, nebo vymezení dílčího policejního útvaru, který tento nástroj bude mít v gesci).”

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít