Maďarské volby ve stínu ruského vlivu
Energie, mafie, zpravodajské operace a bezpečnostní incidenty v předvolebním čase. Vše, co potřebujete před volebním víkendem v Maďarsku vědět od bývalého šéfa špionáže Petra Mlejnka.
Energie, mafie, zpravodajské operace a bezpečnostní incidenty v předvolebním čase. Vše, co potřebujete před volebním víkendem v Maďarsku vědět od bývalého šéfa špionáže Petra Mlejnka.
Těsně před parlamentními volbami v Maďarsku promluvil člen místního podsvětí a řekl, že Viktora Orbána sponzoroval nejobávanější ruský mafiánský boss Semjon Mogilevič, zvaný Seva. Muž, který pobýval i v Praze, kde měl své rozsáhlé aktivity. Mogilevič ovládal například část ruských dodávek ropy a plynu do České republiky.
Úkol pro všechny zní jasně: pracovat na třech zahraničních cestách premiéra a předsedy Poslanecké sněmovny. Utajená příprava misí mimoděk odhaluje střípky z vládnutí, stejně jako to, co je pro současné politické lídry to důležité.
Nezvolení šéfa Starostů Víta Rakušana do vedení sněmovny mělo ze strany nejsilnější vládní strany jediný smysl. A nebyla za tím osobní antipatie premiéra Andreje Babiše k někdejšímu ministrovi vnitra.
Sázka na dlouholetého loajálního politika je spojená s připravovanou strategií lídra ANO pro komunální volby. „Věří, že to utáhne sám na své jméno. Nepotřebuje žádnou oblíbenou tvář, na pražské liberály kašle.“
Sousední země na rozdíl od Česka neotálejí. Německé hlavní město chce do půl roku investovat zhruba 120 milionů korun do lepší ochrany důležitých institucí, významných akcí a státních návštěv. V Česku chybí pořádná protidronová ochrana i pro strategická letiště.
Podnikatel a zakladatel betonářské společnosti BEST Tomáš Březina chce uspět v komunálních volbách v Řitce u Prahy. V případě vítězství nevylučuje vstup do celostátní politiky.
V Teheránu vznikl rozkol, revoluční gardy jedou na „automat“ a balistická síla Íránu se může zhroutit během dnů. „Nejde ale o improvizaci. Jde o systém navržený přesně pro okamžik, kdy hlava státu a vrchní velitel zmizí a centrum přestane být schopné řídit válku,“ píše o válce v Íránu bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.
„Posunuli jsme to celé do absurdních rovin. Protože vyváženost, která je podle mě navíc pseudo-vyvážeností v té podobě, jak ji interpretujeme, je až čtvrtým, pátým faktorem v rámci objektivity. Ale první je fakticita. Prostě je to fakticita. Není to, že dáme deset minut popírači holocaustu a deset minut zastánci holocaustu. Toto není objektivita..“
Jsou to čtyři roky, co vypukla pár set kilometrů od našich hranic válka. Zpravodajských informací, které varují, že Rusové se na Ukrajině nezastaví a zaútočí na některou ze zemí NATO, přibývá. Jak Česká republika ty čtyři roky využila?