© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Továrna na sny, pozlátko a součást her, které lid potřebuje vedle chleba. To je showbyznys. Kdo ovšem tu továrnu aktuálně řídí? Tváře, které diváci estrád, návštěvníci divadel či muzikálů a hltači bulvárních zpráv často ani neznají. Mediální manažeři, píáristé, celebrity, které ze svého jména vytvořily nezpochybnitelné značky. Kdo patří mezi deset klíčových hráčů? Deník Neovlivní.cz aktualizoval žebříček nejvlivnějších lidí v českém showbyznysu.
Číslo 9: Michel Fleischmann – rytíř zvuku, co shání pobočníka.
Narozen 8. února 1952, prezident skupiny Lagardere Active ČR, jejímiž vlajkovými loděmi jsou rádia Frekvence 1 a Evropa 2; každá s necelým milionem posluchačů denně.
Michel má vždycky pravdu. Tak zní nepsané pravidlo mediální skupiny Lagardere, o němž se klidně mluví i nahlas. A pak je tu pravidlo, o kterém se spíš šušká. Michel má slabost pro ženy a ne vždy úplně šťastnou ruku, když jim svěřuje funkce.
Ve světě českého showbyznysu se pohybuje už přes čtvrt století. A vždy patřil k nejvlivnějším lidem v oboru. Ostatně – jeho mediální dům „vyprodukoval“ jednu z obchodně nejzdatnějších hvězd českého zábavního průmyslu, Leoše Mareše. Rozhlasové vlny však s nástupem internetu ztrácely na významu, takže při loňském sestavování žebříčku to do elitní desítky pětašedesátiletý Fleischmann nedotáhl.
Aktuální pořadí |
| 1. Ivan Zach » |
| 2. Martin Švehlák » |
| 3. Radek Lain » |
| 4. Jaromír Soukup » |
| 5. Oldřich Lichtenberg » |
| 6. Milan Fridrich » |
| 7. František Janeček » |
| 8. František Nachtigall » |
| 9. Michel Fleischmann » |
| 10. Lucie Bílá » |
| » Jak jsme sestavovali žebříček vlivných v českém šoubyznysu |
Během posledních měsíců však posílil své pozice. Znovu se přimknul k řízení své skupiny, která provozuje pět rozhlasových stanic v Česku, jednu na Slovensku, a stále více rozvíjí internetové projekty jako koule.cz nebo dětský pigy.cz, který „vychovává“ budoucí spotřebitele rozhlasové produkce.
Co se změnilo? V březnu oznámil odchod z čela Lagardere dlouholetý generální ředitel Miroslav Hrnko. Flesichmannovi to přihrálo body započítávané do indexu vlivu hned dvakrát. Sám se totiž z „pouhého“ prezidentování skupiny s francouzskými vlastníky vrátil k ředitelování. Navíc se obratem ukázalo, že se Hrnko, jemuž Fleischmann velmi důvěřuje, nevydal příliš daleko. Odešel do mediálního zastupitelství Radiohouse – samozřejmě na nejvyšší šéfovský post.
Radiohouse je největším zastupitelstvím rozhlasových stanic, klientům může nabídnout přes pět milionů posluchačů. Vzniklo v roce 2015 jako reakce na vzrůstající mediální moc tandemu Ivan Zach a Andrej Babiš, kdy vicepremiérovo Rádio Impuls, jednička radiotrhu, přešlo k Zachovu mediazastupitelství.
Lagardere se spojil s dosavadním konkurentem Media Bohemia a vytvořily právě Radiohouse. Že mediazastupitelství dělá vše pro to, aby Fleischmannova rádia byla nadále komerčně úspěšná, pohlídá právě Hrnko.
Třetím faktorem aktuálně posilujícím Fleischmannovu pozici v žebříčku je paradoxně fakt, že v ředitelské židli nehodlá zůstat. Podle znalců prostředí mu prezidentování vyhovovalo, rozhoduje tak o strategii, klíčových personáliích a rozvojových projektech. Nemusí se ale zaobírat každodenním chodem. A tak hledá „pobočníka“, který mu pomůže s jeho hlavními stanicemi překonat milionovou hranici poslechovosti a sesadit z pozice jedničky Impuls. Zákulisní hráči mediální a šoubyznysové scény se snaží prosadit svého „koně“. O místo pravé ruky muže, jenž v Česku po dvaceti letech emigrace založil první soukromé rádio, usilují podle informací Neovlivní.cz těžké váhy z mediálního prostředí – třeba z impéria Empresa Jaromíra Soukupa. A to by mohlo měnit alespoň na chvíli poměry sil na trhu.
Že si i ze zdánlivě čestné pozice syn někdejšího českého atašé v Paříži dokáže svou firmu velmi dobře pohlídat, dokázal před třemi lety. Tehdy brojili někteří zaměstnanci rádia – v čele s hvězdným Leošem Marešem – proti tehdejší šéfce Evropy 2 Jitce Fürst. „Nepokoje“ vyvrcholily menší demonstrací před hlavním stanem skupiny ve Wenzigově ulici v Praze. Fleischmann z toho dokázal vybruslit tak, že z aféry zbyla bublina, která rádiu pouze vynesla pozornost. PR zadarmo, dalo by se říct.
Mareš dál zůstal, protože si uvědomuje, že nikde nebude mít takovou pozici jako u Fleischmanna (ten si zase naopak uvědomuje, že bez Mareše by se mu tolik nedařilo). A do loňska zůstala i Fürst. Po neshodách s nadřízenými ji vyměnila Lenka Mauréryová, která je v ovládání porad o dalším směřování programu Marešovi ještě slabší soupeřkou. Jak dlouho vydrží, bude záležet i na novém generálním řediteli, který by měl zkusit naplnit již delší dobu zmiňovaný, nikdy však realizovaný plán: Najít k Marešovi a jeho vysílacímu parťákovi Patriku Hezuckému rovnocennou konkurenci ve vysílání. A to je šance, za niž by se v šoubyznysu i „vraždilo“.
