Smart Cities po Česku: Chaos. A čekání na velkou ránu

Jsou to už dva roky, kdy politici hnutí ANO napříč republikou opanovali agendu Chytrých měst. Bez větší pozornosti veřejnosti, ale i politické konkurence získali vliv na stovky milionů určených na projekty Smart City. Přinášíme detailní inventuru, která ukazuje, jak v jejich režii vypadá takové Smart City po Česku.

Hned v úvodu je třeba ujasnit si základní věc: Smart City, neboli Chytré město je skvělá věc.

Když funguje, může usnadnit obyvatelům měst velmi významným způsobem život. Najít jim třeba volné místo k zaparkování místo hodinového kroužení kolem domu nebo návštěvníky při příjezdu k městské aglomeraci navést rovnou na volné parkoviště. Hlídat smogovou situaci. Upravit semafory podle aktuální dopravní situace. Najít nejrychlejší alternativní cestu ucpaným městem. Nebo umožnit připojení k internetu na veřejných místech.

Tak to funguje ve Vídni, Barceloně, Hannoveru či Singapuru.

V českých reáliích ale zavádíme Chytrá města ve chvíli, kdy většina z velkoměst nemá vyřešenou dopravu, bydlení pro své obyvatele a zjevně se až na výjimky nijak třeskutě nerozvíjejí.

A jeden detail za všechny: V Praze si do dnešního dne v metru nezatelefonujete. Chybí tu mobilní signál a LTE lze chytit jen na některých zastávkách. Přitom jde o základní věc měst, která se honosí přízviskem Smart.

Jak to celé začalo

Pro pochopení celého problému je třeba se vrátit o čtyři roky zpět. V té době se politici ani nenamáhali lidem cokoli spojeného s Chytrými městy říkat. To se změnilo po volbách v roce 2014 hlavně ve městech, kde má hnutí ANO primátora či je významným členem koalice. Projekt Smart City v režii ANO se rozjel ve velkém.

Jak už jsme popsali, mělo to skoro vždycky stejný průběh: Hnutí ANO dosadilo na klíčové pozice na magistrátech a radnicích své nominanty, čímž mělo zajištěné politické krytí projektu. Jde například o vedení komisí pro Smart Cities či funkce spojené s kontrolou využívaných peněz.

Na druhé straně mimo radnici začala vznikat uskupení (firma, platforma či spolek), které v praxi projekt řídí, a mají tak vliv na to, kam půjdou veřejné stamiliony. I tato uskupení ovládali lidé přímo či nepřímo propojení s hnutím ANO. Nebo byli napojení rovnou na lídra hnutí Andreje Babiše, s nímž se potkali ještě za komunismu v Petrimexu, nebo pak pro něj pracovali v jeho firmách. Popsali jsme už v roce 2016 tady.

K tématu:

» Šéf Transparency: Už do toho sypou, ale občan nevidí nic
» Smart City a Brno: Hlavně žádné chytré lavičky
» Pirát: Agenda Smart City oslňuje nekoncepčností
» Přehledně: Hlavní postavy Smart Cities po Česku
» Agendu Smart City v Pardubicích opouští klíčová postava
» Šalinkarta. Levnější než Opencard. I tak se “smart” ostudou

Nad tím vším pak stála politická záštita přímo z centrály ANO na pražském Chodově. Agenda Smart Cities patřila mezi hojně propagovaná témata na oficiálních webových stránkách hnutí. Jednotlivé akce v regionech pak zpravidla zaštiťovali vahou své funkce ministři, které si Andrej Babiš vybral do vlády.

Celé Smart Cities jsou přitom hlavně o IT zakázkách. S ohledem na to, kolik odborníků je mezi politiky na tuto problematiku, je jasné, že ani opozice nemohla agendu důsledně kontrolovat. Chytrá města se tak díky výše popsanému podhoubí kromě jiného stala ideální příležitostí pro ty, kteří by si chtěli uloupnout něco z veřejných peněz.

A čas ukázal, že právě takové lidi agenda přitahuje. Jako třeba v Pardubicích.

Karel Hron byl tím, kdo tu významnou měrou projekt Smart City rozhýbal. Sice kvůli tomu čelil podezření ze střetu zájmů, ale nikdo to moc neřešil. Nakonec mu zlomil vaz jeho soukromý byznys, který coby zastupitel a člen vedení městské firmy prováděl na úkor veřejných rozpočtů Pardubic.

Agendu Chytrých měst si v Pardubicích, kde je ve vládní koalici hnutí ANO , pod sebe stáhl zapsaný ústav Smart City Point. Zakládal jej v roce 2014 těsně před volbami právě tehdejší člen hnutí ANO a pardubický zastupitel Karel Hron. Jeho kariéru ale letos ukončila taková drobná rodinná transakce.

Podstata příběhu je v tom, že nakoupil pozemky a pak je jeho rodina pětkrát dráž prodala městu. Případ zveřejnili koncem roku 2017 Hronovi političtí oponenti z pardubické radnice. Sám Hron do poslední chvíle tvrdil, že nešlo o nevýhodný obchod. “Nic jsem nezamlčel, při hlasování jsem nehlasoval, dané pozemky sousedí s městskými a cena byla OK. Za stejné peníze mohla tchyně prodat lesy soukromému majiteli,” hájil se Hron.

Ani straničtí kolegové z hnutí ANO tomu ale neuvěřili a zbavili jej všech funkcí. Případ navíc řeší policie.

Přišlo na vás udání

A kontroverzní figury nejsou jen v Pardubicích.

V Praze se zase do vedení pražské městské společnosti Operátor ICT , která má v hlavním městě na starost všechno smart, dostal Vladimír Zadina.  Do této pozice si jej vybrala končící primátorka Adriana Krnáčová (ANO). „Pan Zadina je v této oblasti jedním z největších odborníků v republice,” zdůvodnila jeho výběr.

Co už ale nedodala je fakt, že Zadina také býval blízkým spolupracovníkem “krále losovaček” Davida Libigera. Muže, který využíval na losování zakázek podezřelý software. Městům, která software používala, nakonec ministr Richard Brabec (ANO) nařídil vrátit dotace skoro 200 milionů korun.

Proti Zadinovu angažmá protestovala například nezávislá zastupitelka a jedna z mála expertek na IT na pražském magistrátu Eva Vorlíčková. “Řekla jsem veřejně, že tam nemá vůbec co dělat. Kdysi jsem ho vyhodila z magistrátu a kritizovala jsem, že je špatně, když se takový člověk vrací. Výsledkem bylo, že jsem musela na policii na výslech, protože na mě bylo podáno trestní oznámení. Policie to nakonec odložila,” popisuje Vorlíčková.

Udání na policii přitom není ojedinělá věc, s níž se kritici “Smart City po Česku” setkávají. Kromě Vorlíčkové má podobnou zkušenost také bývalý zastupitel v Pardubicích Jiří Čáslavka.

Poté, co veřejně mluvil o tamní politicko-byznysové struktuře nachystané na nekontrolované vyvádění peněz v rámci agendy Chytrých měst, dostal předvolání na policii. Anonym na něj podal trestní oznámení, pro údajnou pomluvu. A to kvůli této veřejně pronesené větě: “Pravda je taková, že v Pardubicích má hnutí ANO připravenou strukturu na tunelování veřejných peněz na Smart City řešení.”

“Byl jsem na policii a ten komisař říkal, že to je vlastně docela nestandardní. Protože on by to odložil jako vágní trestní oznámení, ale že to přišlo z Hradce z Krajského státního zastupitelství a že to nemohl hodit do koše. Nakonec se to odložilo. Ale je to další podivnost, že někomu to za to stálo. Asi abych do toho nešťoural,” říká Jiří Čáslavka.

Hlavně transparentně

A ještě něco mají politici spojení se Smart City společného: dělají všechno proto, aby jim bylo co nejméně vidět pod ruce. I opozice si stěžuje, že dostat se k nějakým relevantním informacím je skoro nadlidský výkon.

“Dostupnost výstupních dat je nesmírně komplikovaná a složitá. Musíte vědět, na co se ptát a kde to hledat. Výsledek je že musíte vynaložit ohromné množství energie, abyste se vůbec dostala k základním datům. Prohledávat náročně celý světový web kvůli získání elementárních informací o projektech firmy Operátor ICT rozhodně smart není,” popisuje svoji zkušenost pražský zastupitel za Piráty Ivan Mikoláš.

A stejně mluví i předsedkyně kontrolního výboru magistrátu Jaroslava Janderová z ODS: “Co se týče Operátora ICT, byť jde o městskou firmu, opravdu vůbec netušíme, co se tam děje. Když jsem požádala jako předsedkyně kontrolního výboru o informace, firma mi sdělila, že mi do toho nic není. Nechápu, proč se tomu brání. Neříkám, že tam je něco špatně, ale když něco znepřístupním, může to vypadat, že tam opravdu není něco v pořádku.”

Jak si vedl pilotní projekt chytrých laviček? Takhle vypadá jeho vyhodnocení. Zdroj: Operátor ICT

Ti, kteří jsou za Smart City ve městech odpovědní, ale veškerou kritiku ohledně transparentnosti odmítají.

“Co se týká kontroly projektu Smart City, tak věřte, že i kvůli mé minulosti spojené s Transparency International jsem nechala nastavit všechny mechanismy tak, abych si vždy mohla být jistá, že celý projekt je dělán takzvaně čistě. Operátor ICT je v současnosti asi nejkontrolovatelnější městskou společností a projekt je pod stálým drobnohledem,” napsala ve svém stanovisku primátorka Prahy Adriana Krnáčová.

A dodala: “Upřímně řečeno, nedokážu si tu kontrolu představit větší.”

To jsou slova. Jak to vypadá v praxi, popisuje například člen výboru pro Smart City na magistrátu Vít Novotný (TOP 09).

“Ostatní výbory se scházejí jednou měsíčně, výbor pro Smart City jednou za čtvrt roku. Na ty ostatní dostaneme předem podklady k veškeré agendě, což je třeba 150 stránek. V případě Smart City jsme se měli sejít v březnu, kdy předseda komise (který mimochodem za svou funkci bere 80 tisíc měsíčně) svolal zasedání a dodal nám jako program pět bodů v odrážkách. Žádné podklady. Pak se zasedání výboru pro malou účast zrušilo a bylo přesunuto na červen. Zase jsme dostali odrážky a žádné podklady. Výbor proběhl v tlachání o ničem, nic podstatného jsme tam neřešili. A to je výbor, který má určovat strategii Smart City,” popisuje Novotný.

A podobné to je na radě. Když měl například pražský radní Jan Wolf letos v květnu na zasedání rady nejasnosti ohledně plateb za vývoz pilotních chytrých košů, primátorka jej setřela slovy: “Pletete jabka s hruškami.” Jak vyplývá z nahrávky schůze rady, kterou má redakce k dispozici, problém mu nijak nevysvětlila. Ač byla předkladatelkou daného bodu.

“V praxi to je tak, že nemáte šanci detailně studovat každý bod programu. Musíte se spolehnout na toho kolegu, který ten konkrétní bod předkládá,” dodává k tomu lidovec Wolf.

Ještě nemáme tu strategii

Podle původních plánů jednotlivých měst už v půli roku 2018 měly být rozjeté hlavní velké projekty v oblasti Smart Cities. Ve skutečnosti ale města vesměs stále testují pilotní projekty. A někde dokonce dodnes nemají ani schválené noty, podle kterých pojedou.

Pro ilustraci třeba data z Pardubic. Poté, co byly vazby v tamní agendě Smart City popsané a zveřejněné, aktivity zjevně zamrzly.

Jak uvádí z Iveta Koubková z kanceláře primátora: “Město za poslední čtyři roky do projektu Smart City investovalo 92 000 Kč bez DPH za vyhledávácí studie skladovacích věží v roce 2006, a k tomu 160 000 Kč ročně za provoz energetického dispečinku, což koresponduje s částkami za jednotlivé projekty.”

Pardubice například do dnešního dne nemají schválenou strategii Smart City. Na programu zastupitelstva už byla v březnu, autoři ji ale po kritice musí dopracovat.  “Připravovaný dokument Strategie Smart Cities města Pardubic bohužel připomíná spíše výčet produktů k zakoupení, než podrobnou analýzu potřeb města nebo stanovení priorit pro využívání nových přístupů a technologií pro zlepšení života obyvatel,” uvedl na adresu koncepce současný šéf pardubické TOP 09 Michal Pilař.

Schvalování koncepce je naplánované na konec září.

Podobná je situace je v rychlosti příprav strategie i v Brně. První akční plán (seznam projektů pro období 2-3 let) se teprve letos připravuje a schvalovat by se měl dokonce až v příštím roce. Jako první má podle autorů tamního Smart City přijít na řadu nová chytrá čtvrt Špitálka v rámci projektu, který je součástí Lighthouse Smart Cities and Communities výzvy Evropské komise jako součást programu Horizont 2020.

Už dopředu se ale Brno distancuje od nápadů jako jsou chytré lavičky nebo lampy. Místní politici deklarují, že skrze technologické hračky cesta k chytrému městu nevede.

Co je projekt Smart Cities

smarticities
• Celosvětový koncept, který cílí na zavedení informačních a komunikačních technologií a nástrojů pro efektivnější správu měst a zatažení občanů do jeho tvorby.
• Chytré město je takové, které chytře, smysluplně a šetrně využívá moderní technologie a přístupy. Ty vedou ke zkvalitnění života, k efektivnějšímu řízení města, k zachování přírodních zdrojů a energetické udržitelnosti.
• Evropská komise v roce 2011 založila iniciativu, v níž finančně podporuje spolupráci měst, výzkumu, privátního i neziskového sektoru a občanů.
• Největším pražským Smart Cities projektem byla doposud Lítačka.

“Město by se nemělo za evropské dotace naplnit drahými technologickými vychytávkami, které vyluxují v následujících letech jeho provozní rozpočet města. Ve své podstatě k podobné změně přístupu přikročilo například město Barcelona,” říká náměstek primátora Jaroslav Kacer, který měl agendu poslední roky na starost.

Velká část projektů je teprve ve fázi řešení či hodnocení i v Písku. Spustili tu už ale chytrá parkoviště za dva miliony a také projekt optimalizace MHD ve spolupráci s dopravcem, který hradí náklady projektu.

Praha testuje a testuje

Nejdál zůstává s agendou Praha. Ovšem především v oblasti marketingové prezentace.

Hlavní město se – slovy výše zmíněného Kacera – “vychytávek” – ani po kritice nevzdává. Město ukončilo první kolo testování chytrých laviček, které kromě odpočinku slouží k nabití telefonu či připojení na Wi-fi. Jejich přínos je však minimálně sporný.

Nejvytíženější lavičkou byla ta na Náměstí míru. Podle dat Operátora ICT byl například 8. května průměrný počet připojení uživatelů k Wi-fi třicet šest. Naopak na náměstí Jiřího z Poděbrad to bylo 0,4. Třetí nejvytíženější byla ta nejdražší. Lavičku na Puškinově náměstí v Praze 6 město instalovalo a nechalo zprovoznit za 280 tisíc plus DPH a 8. května byl průměrný počet připojení uživatelů k Wi-fi 4,8.

Nakolik hodnotí projekt jako úspěšný, to už městská firma nedokládá. Lavičkám, ale také vyhodnocení chytrých košů a lamp se důsledně vyhýbá i ve svých výročních zprávách. Zprávy neobsahují žádné údaje o jejich využití. Externí odkaz na dokumenty Operátora ICT jsou tady.

A stejně jsou na tom zastupitelé, kteří mají možnost – slovy primátorky – projekt důsledně kontrolovat. “Žádné vyhodnocení jsme na výboru nedostali,” potvrdil člen výboru pro Smart Cities Novotný.

Naopak u chytrých košů už rada jejich vyhodnocení schválila a doporučila, aby se ještě letos rozjela další etapa. “Pilotní provoz prokázal vysokou efektivitu v úspoře počtu svozů, která byla vyčíslena na 95% oproti počtu svozů běžných košů za období 6 měsíců, a s tím související úsporou nákladů v celkové výši cca 834 653,-Kč bez DPH za stejnou dobu provozu,” stojí ve stanovisku firmy.

Schválení tohoto bodu ale na radě provázela slovní přestřelka radních. Ukázalo se, že díky nevyjasněným pravidlům hry nebylo zřejmé, kdo má vlastně Pražským službám za vyvážení košů platit. Hádku jsme popsali zde. “Dozvěděl jsem se z Pražských služeb, že mají za svoz za tyto odpad pohledávku, protože jim to nikdo nezaplatil,” prohlásil na zasedání radní Jan Wolf (Trojkoalice).

A rozjel se další testovací projekt za bezmála pět milionů korun – chytré pouliční lampy v Karlíně. Město chce předělat na chytré nejprve skoro stovku lamp, chce z nich získat data o hluku, průjezdu vozidel, prašnosti či počtu lidí v ulicích. Až zkušební provoz vyhodnotí, rozhodne se, zda bude projekt lamp dál rozvíjet.

Praha, Smart City, model 2018. Foto: Eva Šelepová (se souhlasem autorky)

A na začátku slibované telefonování v metru? Primátorka Krnáčová tvrdí, že už od října. Symbolické pro Smart Cities po Česku je jeden detail – pokrytí v metru vůbec nemá na starost “chytrá firma” Operátor ICT. Problém řeší s operátory jiná městská společnost, dopravní podnik. Jako by právě tohle vůbec nebyla agend Smart.

Pražské Smart City v praxi přitom nejlépe vystihuje fotografie z brzkého rána poté, co se město letos v lednu rozhodlo z hodiny na hodnu uzavřít důležitou dopravní tepnu – Libeňský most. Jedinou informaci, kterou se zmatení Pražané ráno dozvěděli, byly ručně psané vzkazy přilepené na zastávky MHD.

“Je to zkrátka agenda, která se dá krásně prezentovat. Můžete říkat, které projekty začaly a působí to monstrózně. Ale v realitě pak zjistíte, že výsledky jsou chabé.  Oni tvrdí: musíme připravit projekty a pak se to bude sypat, Pražané budou jen koukat. Jenže teď, kdy už do toho nějakou dobu sypou, občan nevidí nic. To vidím jako problematické,” hodnotí s odstupem roku Smart City agendu šéf protikorupční organizace Transparency International David Ondráčka.

Naděje na zlepšení přitom mnoho není. Pokud budou města pokračovat stejným způsobem jako doposud, nikdo jim v tom nezabrání.

Realitu popisuje pražský opoziční zastupitel Novotný: “My na ty nejkřiklavější případy můžeme maximálně tak upozorňovat. A to se o tom musíme předem vůbec dozvědět. Navíc je potřeba vědět, že v Praze si vládní koalice prosadila pouhé tři minuty na příspěvek na jednání zastupitelstva. A co za ty tři minuty stačíte vysvětlit nebo zveřejnit? Navíc, i oni to stejně prosadí. I když třeba někdo uvnitř koalice s něčím nesouhlasil, obava z rozpadu  koalice je nakonec vždycky stmelila.”

 

Článek je součástí projektu, který podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.