Smart City: Čekání na velkou ránu

Jsou to už dva roky, kdy politici hnutí ANO napříč republikou opanovali agendu Chytrých měst. Bez větší pozornosti veřejnosti, ale i politické konkurence získali vliv na stovky milionů určených na projekty Smart City. Přinášíme detailní inventuru, která ukazuje, jak v jejich režii vypadá takové Smart City po Česku.

Hned v úvodu je třeba ujasnit si základní věc: Smart City, neboli Chytré město je fajn. Když to funguje, může usnadnit obyvatelům měst velmi významným způsobem život. V českých reáliích ale zavádíme Chytrá města ve chvíli, kdy většina z velkoměst nemá vyřešenou dopravu, bydlení pro své obyvatele a zjevně se až na výjimky nijak zvlášť nerozvíjejí.

Chytrá města jsou ideální příležitostí, pokud si chcete uloupnout něco z veřejných peněz.

V Ostravě a Brně byla koncepce Smart City vypracována bez externích zakázek a u obou měst jde spíše o změnu uvažování města a implementaci nového způsobu smýšlení nad správou města. Projekt Smart City není v Brně implementován a jde o přístup, který ovlivňuje strategické řízení města do budoucnosti. V případě Prahy a koncepce Smart Prague 2030 je koordinátorem procesu společnost Operátor ICT. O realizaci jednotlivých projektů pak v Praze rozhodují orgány města.
Co se týče investic měst do projektu Smart Cities za poslední čtyři roky, některé z dotazovaných měst nedokážou vyčíslit přesné částky buď z důvodu fáze rozvoje projektů (Písek) či proto, že město nemá speciální rozpočtovou kapitolu zaměřenou na projekty Smart City (Hradec Králové). Město Hradec Králové realizuje projekty v různých oblastech, které obsahují „chytré“ prvky a tak dle vedoucího odboru strategického plánování a projektového řízení PhDr. Karla Víta, PhD. není na místě hovořit o financích, které byly do projektu Smart City investovány. V Praze koncepce vznikla až v roce 2017 a podle vyjádření tiskového mluvčího pražského magistrátu Víta Hofmana tak v letech 2014-2017 chyběla celková jasná koncepce a často tak docházelo k realizaci drahých a nekoncepčních projektů realizovaných jednotlivými městskými podniky. Nyní je Magistrátem hl. m. Prahy rámcovou smlouvou s OICT vyčleněna maximální alokace 600 mil. Kč, jde o částku na léta 2017-2018. Reálně bylo vyčerpáno 7,5 milionů Kč. V rozpočtu města na rok 2018 je alokováno maximálně 152,5 mil Kč, do konce roku 2018 se má vyčerpat jen čtvrtina alokovaných prostředků. Náklady na jednotlivé projekty budou ovlivněny výší vysoutěžených cen v rámci veřejných zakázek. Uvedenou cenu nemají překročit.
V případě Pardubic město investovalo za poslední čtyři roky do projektu Smart City 92 000 Kč bez DPH za vyhledávácí studie skladovacích věží v roce 2006, a k tomu 160 000 Kč ročně za provoz energetického dispečinku, což koresponduje s částkami za jednotlivé projekty. Strategie Smart City však bude schvalována až v září 2018.
Smart Prague 2030 je souborem 57 projektů MHMP a městských organizací, v odpovědi tiskový mluvčí magistrátu Vít Hofman uvedl některé z nich, která jsou považována za zásadnější. Je to například datová platforma, která umožní propojení všech aktivit a alokaci všech dat ze všech projektů Smart Prague. Celková cena je stanovena na 25 milionů korun bez DPH. V oblasti dopravy jde o projekty Systému navádění pro volná parkovací místa a systém informací o dojezdových dobách, přičemž oba tyto projekty realizuje Technická správa komunikací hl. m. Prahy. Dále jde o zavádění elektrobusů v MHD nebo Multikanálový odbavovací systém MHD, propojující pražskou a středočeskou dopravu s dosahem na 3 miliony uživatelů. Investiční náklady posledně jmenovaného projektu jsou 41 milionů Kč bez DPH. Uvedeny jsou také projekty jako aplikace Moje Praha, „chytré“ lampy veřejného osvětlení či již známé interaktivní lavičky v cenovém rozmezí od nejlevnější za 103 622 Kč až po nejdražší za 280 000 Kč. Tyto lavičky umožňují dobíjení telefonů či WiFi připojení. Vít Hofman uvádí, že u všech pilotních projektů platí, že se jedná o ověření technologií v reálném provozu z pohledu dat, ekonomiky, hodnoty pro uživatele, bezpečnosti apod., které se následně vyhodnocují. Tím chtějí zabránit „bezhlavému financování projektů“ a plýtvání veřejnými prostředky.
Chytrá parkoviště jsou realizována i v Písku a náklady na projekt jsou zde ve výši 1, 950 mil. Kč. Realizuje se zde také projekt optimalizace MHD ve spolupráci s dopravcem, který hradí náklady projektu. Velká část projektů v Písku je ve fázi řešení či hodnocení.
V Hradci Králové jsou náklady na projekt Inteligentního dopravního systému ve výši 250 milionů korun, stejně tak projekt Centra přírodovědného a technického vzdělávání. Projekty uvedené v odpovědi vedoucího odboru strategického plánování a projektového řízení PhDr. Karla Víta, PhD. zaměřené na komunikaci s úřadem jsou v celkové výši za 56 milionů korun a jde například o projekt Portál občana.
Ostrava se zaměřuje především na zlepšení informovanosti veřejnosti a snaží se ji maximálně zapojit do projektů. Jako příklad projektu uvádí Bikesharing, který pilotně financuje společnost REKOLA, zavedeny jsou také přímé platby platební kartou v MHD, což dle vyjádření vedoucího strategického odboru Václava Paličky šetří významné prostředky města.
Ostrava spatřuje smysl konceptu Smart City v tom, každý projekt dobře promyslet a efektivně řídit. V Praze je cílem projektů udělat Prahu chytřejším městem, které využívá nejmodernější technologie a chytrá řešení pro potřeby svých obyvatel. Pro Brno je důležitá změna přístupu města a Smart City by měla být deštníkem nad veškerou problematikou města.
Přínosem pro občany je ve všech městech zlepšení služeb a zlepšení kvality života. Ve všech městech jde o zlepšení komfortu v dopravě, informovanost o dopravní situaci či o volných parkovacích místech. Jde také o zjednodušení MHD v jednotlivých městech, například jednodušší nákup cestovních kuponů. Všechna města se v rámci Smart City také snaží o zlepšení kvality životního prostředí a snížení znečištění ovzduší.
Co se týče úspěšnosti projektů, většina z nich je ve všech z dotazovaných měst ve fázi testování a jejich úspěšnost proto bude vyhodnocena až později. Ostatní projekty města považují za úspěšné, některá dokonce předčila očekávání, jako například pražský projekt solárních kompresních košů, kdy se snížil počet svozu odpadů o 95 %, a tato technologie za půl roku ušetřila 830 000 Kč bez DPH. Pouze Jaroslav Kačer z brněnského magistrátu uvádí, že úspěšnost se u jednotlivých projektů liší a ne všechny se daří realizovat dle představ. Je to zejména kvůli nedostatečné povědomosti mezi občany.
Někteří dotazování zástupci měst v odpovědích svou koncepci staví do kontrastu s tou pražskou. Například vedoucí strategického odboru Václav Palička, který odpovídal za město Ostravu, v odpovědi uvádí, že zavedení přímé platby platební kartou v ostravské MHD šetří významné prostředky města, na rozdíl od „konkurenčních chytrých řešení typu Open Card“. Uvádí, že jde o to, každý projekt dobře promyslet a efektivně řídit. Jaroslav Kačer z brněnského magistrátu pak u otázky ohledně úspěšnosti projektu píše, že přestože nemají některé projekty povědomost u občanů, jsou zastupitelé rádi, že: „nenaskočili na módní vlnu chytrých laviček a demonstrativním osazování ulic chytrými lampami. Město by se nemělo za evropské dotace naplnit drahými technologickými vychytávkami, které vyluxují v následujících letech jeho provozní rozpočet města.“ Za největší přínos pro Brňany pak považuje, že město nejde cestou „velkolepých technologických revolucí s obrovskými rozpočty.“.

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít